Dnešní způsob skutečného podnikání

Dnes existuje velká skupina lidí, která třeba není tolik vidět, je to většinou postarší generace, která více či méně ovládá nějaký kus trhu na lokálním písečku. Mohou to být nemovitosti, klasické offline tržní firmy, nějaká nika na offline trhu, atd. Jsou to lidé, kteří svým vlivem, kapitálem a know-how mají moc a přístup k informacím, díky kterým (a samozřejmě i zkušenostem) ten svůj vliv stále rozvíjejí. Říkejme jim třeba kmotři v tom dobrém slova smyslu.

Ale technologie a nová doba je svým způsobem může ohrožovat, respektive omezovat růst jejich podnikání. Pokud to včas nezachytí. Mají přístup ke kapitálu, know-how, vlivu, kontaktům, lokální znalosti trhu, mají se dobře a už vždy to tak bude, mají vyděláno. Díky znalostem a přístupu k technologiím by ale mohli dosáhnout mnohem více. Investovat a zapojit inovace.

Je tu i druhá skupina, která se orientuje v technologiích, ale je jí to k ničemu, protože neumí (nemá know-how, kapitál, patřičné úsilí, atd.) skutečně podnikat. Tato skupina se nějak musí uživit – zaměstnání, konzultace, volná noha nebo malé nevýznamné podnikání jako PO na lokálním písečku, 5 zaměstnanců, bez šance na skutečné škálování, ale aspoň s tím, že to generuje „bezvýznamné“ peníze. Mění peníze za svůj čas a když chtějí, učí se od ostatních jak se to má dělat. Hltají informace a snaží se učit (typicky můj případ) od skutečných podnikatelů. Ti, co to dokážou pochopit a mají na to, pak díky znalostem technologií a nové doby mohou uspět mnohem více. Jen musí z toho krysího závodu včas vyskočit.

Pak je tu třetí skupina těch, kteří mají vizi od začátku a jedou v podnikání podle svého, jsou schopní si to vybudovat sami. To jsou ti nejlepší (Čupr – Slevomat, Cendra – CDN77 atd.). Z nich skutečně uspěje ale jen promile. Ostatní se svým podnikáním shoří na nějaké startup konferenci a vymění v lepším případě propálené peníze za zkušenosti.

Téma: Cítím významnou poptávku po lidech z druhé skupiny od těch schopných offline podnikatelů, co online byznys dělat neumí a nestíhají. Jenže ještě nepochopili, že tady skutečně už dnešní doba nejede Pendolinem, ale TGV. Nechtějí se podělit o know-how, nabídnout podíl ve firmě místo výplaty. Raději volí defenzivní strategii a ztrátu pozic, než by inovovali a to nejen z pohledu HR. A ti z nás, kteří na to nepřistoupíme, budeme si to dělat dál po svém na sebe než pro někoho pouze za výplatu, jsou v podstatě následně většinou ti neúspěšní ve třetí skupině.

Řešení: I cesta je cíl. K byznys úspěchu vedou minimálně 2 schopnosti. Výdrž neustále pracovat a schopnost se vzdělávat, ideálně rozpoznávat obchodní příležitosti.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*